Láska přišla nečekaně aneb den, kdy jsem poznal svoji přítelkyni

Den, kdy na světě konečně naleznete svoji spřízněnou duši, je pro každého člověka ten nejdůležitější v životě.

Mnohým to zabere léta hledání a experimentování, jiným stačí první pokus a mají jasno. Jak tomu bylo u mě? O tom vám povyprávím v tomto článku.

Noční párty, litry alkoholu a „zábava“ s přáteli ovlivněná hodinami pití.
To bylo něco, co mě nikdy nelákalo. Moji kamarádi na mě ale dlouho naléhali, a tak jsem jednoho dne zvedl kotvy a vyrazil s nimi.

Začátek byl vážně super. Vtipkovali jsme, bavili se o životě a dalších tématech, na které zrovna přišla řeč. Jak ale čas plynul a alkohol začínal vykonávat svoji práci, řekl jsem si, že tady mě už nic zajímavého nečeká.

Na odchod bylo moc brzy. Svoje kamarády jsem navíc nemohl nechat na holičkách, protože by si beze mě museli hledat odvoz. V prostorách velké haly, kde se akce konala, bylo spoustu dalších lidí, vyrazil jsem tedy na procházku. Třeba potkám někoho zajímavého a dám se s ním do řeči… Nikdy jsem se nepovažoval za společenského člověka, všiml jsem si ale, že si ke mně pokaždé najde cestu někdo zajímavý. Bez toho, aniž bych ho oslovoval nebo se snažil. A něco takového se stalo i tentokrát.

Sedl jsem si na bar, kde bylo překvapivě prázdno

Podal jsem obsluze prázdnou sklenici a požádal o další pití. Bez alkoholu, samozřejmě. Chvíli jsem popíjel a civěl na vystavené lahve. Jejich etikety na mě doslova křičely, abych si jednu z nich objednal. Abych po dlouhé době porušil svůj slib a vychutnal si jejich lahodnou chuť.

Brzy bych jejich vábení odolal, kdyby si ke mně nepřisedla další osoba.
Otočil jsem se, abych si ji prohlédl, a přitom se snažil potlačit svůj znuděný výraz ve tváři. Měla na sobě sněhově bílé tenisky, kalhoty hnědé barvy a tričko, které barvou ladilo s jejími botami. Ramena jí lemovaly dlouhé vlasy kaštanové barvy a obličej zdobil zářivý úsměv. Ani nevím, jak k tomu došlo, ale po několika minutách jsem si uvědomil, že jsme si spolu začali povídat. Zjistil jsem, že toho máme hodně společného, včetně svého dnešního úkolu – dělat šoféra svým opilým kamarádům.

Byla ke mně až nečekaně otevřená, čehož jsem si opravdu vážil

A když už se můj čas na oslavě chýlil ke konci, požádal jsem jí o její kontakt. Poslala mi žádost o přátelství na Facebooku. Tam sice příliš nechodím, ale říkal jsem si, že kvůli ní udělám výjimku. Plynuly týdny, během kterých jsme si pravidelně dopisovali. A poté se mě zeptala, jestli bych ji nechtěl znovu vidět.

Setkání proběhlo v nedalekém městečku vyhlášeném pro svoje historické památky, skvělé restaurace a kavárny.
A jedna z kaváren se stala naším útočištěm pro následujících několik hodin. Probrali jsme vše, na co nezbyl čas na Facebooku, a poté se vydali na procházku podél přilehlé říčky. To byla chvíle, kdy jsem si poprvé všiml, že by náš vztah mohl přerůst v něco víc než jen v kamarádství.

Položil jsem jí ruku na ramena a přitáhl blíž k sobě

Jakmile mi položila hlavu na rameno, šlo to velice rychle. První polibek, další setkání a spousta důvěrnějších chvílí. Nikdy bych nečekal, že na párty, jejíž návštěvě jsem se tak vehementně bránil, najdu někoho, s kým strávím podstatný kus svého života…